Anotace kurzů NFF.CZ ****************************************************************************************** * Anotace kurzů – Německá a francouzská filozofie v Evropě (Europhilosophie) – česky ****************************************************************************************** Povinné kurzy Povinně volitelné ****************************************************************************************** * Povinné ****************************************************************************************** A. Německá filosofie I. M. Vrabec Záměrem kurzu je představit východiska, cíle a argumentační postupy Kantovy kritické filos přitom bude jak Kantova teoretická a praktická filosofie, tak jeho pokus sjednotit obě tyt A. Německá filosofie II. L. Benyovszky Transcendence u Heideggera: cesta od Bytí a času k Beiträge. Smyslem kurzu je představit z postup Heideggerovy fundamentální ontologie, tematizovat její meze a sledovat nutnost prom myšlení ve 30. letech 20. století. Klíčovými tématy budou překonání subjekt-objektové kate transcendence jako rozvrh existence ve strukturu „bytí ve světě“, časovost, konečnost, tem a sebeskrývající odkrytí zjevnosti jsoucna. A. Německá filosofie III. L. Benyovszky Smrtelnost a řeč v myšlení počátku. Seminář k pozdní Heideggerově filosofii, jehož klíčový souvislost smrtelnosti a počáteční zřejmosti, jež se rozvrhuje ve zdržování se smrtelného Nebesy a před Božským. Seminář tím zároveň představí posun Heideggerova porozumění souvisl oproti fundamentálně-ontologickému chápání. B. Fenomenologie I. A. Novák/T. Holeček Přednáška doplněná seminářem uvede do základní problematiky klasické německé fenomenologie E. Husserla a jeho jím vyvolených následovníků O. Beckera, který měl fenomenologii rozvíje matematiky, a M. Heideggera, který měl fenomenologickou metodu aplikovat na poli dějin ide Fenomenologie měla zajistit způsob jasného určování a stanovování významu. Proto kurz bude strukturu významu, logu, vědomí (Já) a jeho aktivně-pasivních operací/syntéz. Jednotícím m "pravda" jakožto forma i jakožto obsah fenomenologické metody a práce. B. Fenomenologie II. A. Novák/T. Holeček Přednáška doplněná seminářem prohloubí analýzu struktury významu tematizováním motivu "uka je zásadním momentem během dění "pravdy" (něm. Wahrheit). Neskrytost (něm. Unverborgenheit (něm. Gründung), ponechávání být (něm. Sein- či Anwesen-Lassen) a světlina (něm. Lichtung) smysl "významu" a nově naplňují pojem "logos" i "fenomén". Záležitost myšlení "pravda" bud na základě myslitelských pokynů čerpaných z M. Heideggera, který iniciuje myšlení jiného p jež překonává metafysiku i její pojetí lidskosti jakožto vědomí a/nebo existence. Vůdčím t Heideggerovy "Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)" z let 1936-1938. B. Fenomenologie III. M. Pětová/J. Novotný Pravda a jednání. Seminář k pojetím pravdy ve smyslu odhalenosti a zjevnosti u Gadamera, A a dalších autorů, u kterých je tento motiv promýšlen nejen v rámci ontologického tázání či vědomí, nýbrž v oblasti etiky, jednání, umění a konstituce lidské osoby. C. Francouzská filosofie I. K. Novotný/R. Zika Výklad myšlenek Edmunda Husserla a jeho kritických následovníků ve Francii o otázkách vzta a těla. Cílem přednášky bude nejprve úvod do studia Husserlových stanovisek k otázkám těle subjektivity v Idejích k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, II. kniha a v po a badatelských rukopisech. Ve druhé části semestru bude cílem zejména úvod do filosofie tě Merleau-Pontyho. C. Francouzská filosofie II. K. Novotný/R. Zika/T.Petříčková V první části semestru bude pokračovat úvod do filosofie tělesnosti u Maurice Merleau-Pont výklad odlišných koncepcí, které byly ve Francii rozvíjeny současně a v kritické návaznost Pontyho filosofii. Michel Henry, Emmanuel Lévinas a Marc Richir. C. Francouzská filosofie III. J. Fulka Subjekt a moc (Althusser, Rancier, Balibar ad.).  Cílem kursu bude na základě četby vybran poloviny 20. století (zejména francouzských, ale svůj zájem rozšíříme na kontinentální fil G. Canguilhem, M. Foucault, J. Lacan, L. Althusser, J. Ranciere, J. Butler aj.) soustavně konstituce subjektu se zřetelem k tematice moci (ovšem v nejširším slova smyslu, tedy ve s normy a normalizace). Půjde tedy o sledování linie myšlení, která se jeví jako alternativa fenomenologickému, třebaže lze - a bude nutno - ukázat, že v některých bodech může fenomen poskytnout zajímavá východiska. Diplomní seminář I. a II. Kolokvium Konzultační semináře vedené vedoucím diplomní práce k formálním náležitostem a věcné probl rámci seminářů by studenti měli pravidelně prezentovat stav svých diplomních prací. ****************************************************************************************** * Povinně-volitelné ****************************************************************************************** Fenomenologie I. – četba; Fenomenologie II. – četba A. Novák/T. Holeček Doprovodná četba ke kurzům Fenomenologie I. a II. Francouzská filosofie I. – četba; Francouzská filosofie II. – četba K. Novotný/R. Zika Četba vybraných pasáží z E. Husserl, Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosof Husserl, Karteziánské meditace, M. Merleau-Ponty, Struktura chování, M. Merleau-Ponty, Phé perception. Dějiny sebevědomí M. Vrabec Záměrem kurzu je představit projekt tzv. "dějin sebevědomí", který se alespoň po jistou do rozvíjet protagonisté německé klasické filosofie po Kantovi. Tyto "dějiny sebevědomí" byly systematicky, a tedy na základě jenotného principu odvodit jednotlivé schopnosti naší mysl odpovídající typy předmětů. Konkrétně se zaměříme na tyto pokusy ve Fichtově Základu všeho Schellingově Systému transcendentálního idealismu a Hegelově Fenomenologii ducha (resp. En filosofických věd). Heidegger: Bytí a čas – četba J. Novotný/J. Marek Úvodní seminář a četba k Heideggerovu stěžejnímu dílu Bytí a čas Historie filosofické antropologie I. R. Zika Seminář se koncentruje na klasické moderní vypracování konceptu člověka jako osoby v kriti filosofii Immanuela Kanta. Sleduje jeho tři vzájemně se doplňující pojetí člověka jako a) transcendentalis (teoretická filosofie), b) personalitas moralis (praktická filosofie), c) empirica (antropologie). Tyto tři koncepce jsou reflektovány s důrazem na to, že jde o výc onak afirmovaná či  překonávaná - různých podob pozdějšího a do jisté míry i současného ro Historie filosofické antropologie II. J. Marek/J. Chavalka Seminář mapuje konstituci filosofické antropologie jako specifické filosofické discipliny, s jejími základními výchozími koncepty a podává tak studentům důkladnou základní představu výchozím centru. Zahajuje sledováním Kantova rozvrhu antropologie pojaté z pragmatického h modernějších vypracování (Brehme), ukazuje postupnou konstituci problému osoby (Person), u fenomenologicky založené filosofické antropologie Schelerovy a z ní vyrůstajících rozvrhů Navazuje seznámením s rozvrhem A. Gehlena, kde se klade důraz na zvládnutí konceptu jednán oproti konceptům jednání a konání rozvíjeným v klasické filosofické tradici. Zabývá se spe biologického, novým filosofickým náhledem na povahu lidské sensuality a z něj vyrůstajícíh pojetí vědotechniky. Koncept srovnává s rozvrhem H. Plessnera, předevím se základní koncep pozicionality. Kurz si klade za cíl seznámit studenty se základními pozicemi sledované dis Vybrané otázky filosofické antropologie I. a II. A. Novák Novověká a moderní filosofie je z velké části vedena otázkou po možnostech a limitech tran tzn. přechodu od stejného k jinému, od jednoho k mnohému, od subjektu k objektu či jinému Transcendence se tak stává předpokladem umožnění konkrétního prožitku "sebe samého" na jed "světa" na straně druhé. Na konkrétních příkladech myšlení německých fenomenologických fil se otázka transcendence, její funkce a jejích limitů vyjasní a specifikuje. Dalšími ze sle rovněž budou jednak motiv "radikalizace" filosofického myšlení ve fenomenologii a nároková myšlení; jednak otázka "legitimnosti" určitého filosofického stylu, který zjevně hraničí n fanatismem a na druhé straně s libovůlí, profétismem a utopií; dále motivy "vědění" a "tec motiv "zla".